Opava mívala výsostné postavení, její sláva ale notně zeslábla:

Málokdo z dnes žijících Opavanů si vzpomene, že Opava byla na začátku století po Praze a Brně třetím nejdůležitějším městem na území dnešní České Republiky. Význam Opavy pak ale stále klesal. Na pádu města, jehož zašlou slávu dokumentují už jen historické materiály a fotografie, se podepsala řada závažných historických událostí.

První neblahý vliv na význam Opavy měly už prusko - rakouské války o Slezsko, po nichž se velká část Opavska stala součástí Pruska. Samotná Opava poté byla hlavním městem takzvaného rakouského Slezska, ale růst průmyslu v Ostravě její význam od půle 19. století postupně stále více snižoval.

Opavě, která byla sídlem zemské vlády, zemského sněmu, zemského soudu a ostatních důležitých úřadů se právě kvůli množství různých institucí říkalo město úředníků a důchodců. "Bezruč zase psal o bílé Opavě, protože zde existoval hlavně potravinářský průmysl, který město neznečišťoval."

Pád Opavy započal vznikem republiky. Obyvatelstvo Opavy tvořili hlavně Němci. Česká většina zase žila na předměstích města a v blízkých okolních vesnicích. V létě 1918 to byli právě čeští Slezané, kteří na manifestaci na Ostré Hůrce u Háje požadovali vznik samostatného českého státu, což se stalo 28. října 1918. Německá většina, ale v Opavě vyhlásila vládu takzvaného Sudetenlandu, jehož krátký život ukončila 20. prosince roku 1918 až československá vojska. "Na schůzi německých národních socialistů se přihlásil ke slovu, kromě jiných, Oskar Wischner, v Praze narozený. Řekl, že naše vláda Opavu Čechům zaprodala," reagovaly noviny na události konce roku 1918.

Smrtonosná rána a změna obyvatel. I poté byla Opava stále hlavním městem Slezska. Smrtonosnou ránu ji zasadil počátek roku 1924, kdy z vyhrocených národnostních důvodů ztratila titul statutárního města. V roce 1928 bylo pak Slezsko administrativně spojeno s Moravou v zemi Moravskoslezskou, což způsobilo další pokles významu Opavy. Po Mnichovské konferenci bylo Opavsko i s českým obyvatelstvem začleněno v rámci sudetské župy do hitlerovského Německa. Opava se stala sídlem vládního okresu Troppau. "V okolních vesnicích žili Češi dál, nikam se odsouvat nemuseli," uvádějí historické prameny.

Dorážku znamenal vznik nového kraje. Expozitura zemského národního výboru Brno byla po válce přesunuta do "české" Ostravy a v roce 1950 vzniknul Ostravský kraj. Opava, kulturní centrum západní části kraje a sídlo například Slezského studijního ústavu, vědecké knihovny, archivu a divadla, zůstala jen okresním městem. V červenci 1960 pak Opavu "dorazil" vznik Severomoravského kraje se sídlem v Ostravě. V roce 1968 Opava chtěla zvýšit svůj význam vznikem vysoké školy. To se jí povedlo až v roce 1991 založením Slezské univerzity. Sídlem nového biskupství se však opět stala Ostrava. Při přípravě nového členění státu Parlament České republiky nepřijal návrh na vznik samostatného kraje Opava. Opava tak i nadále zůstává pouze statutárním městem.